Jeden z nich je výběr školy, kde dítě získá základní vzdělání. Vybrat a najít školu pro své dítě je v mnohých zemích světa problém, kvůli kterému rodiče mění zaměstnání, kupují jiný dům, stěhují se apod.
Český model je jiný, výrobně industriální…
co nejméně starostí, teď tě převezme škola a ať se stará.
Něco se snad mění, máme dvacet let zkušeností, proto tomu mnoho nevěříme ...
Jaká jsme škola? Jaké očekáváme děti? Jaké očekáváme rodiče?
Největší snahou v naší škole je, aby dítě bylo úspěšné.
Škola je, když jsou všechny dveře otevřené ...***
I dospělý člověk má problémy s aktivitou v prostředí, kde existuje člověk, který mu není příjemný, nebo v samém nepříjemném prostředí, přesto se dokáže ovládnout, ale to je přetvářka. Jak je to s dítětem, jehož volní nasazení v oblasti sociální je značně omezeno potřebou příjemného prožitku.
Makrosystém, ve kterém dítě v podstatě neumí žít a dostává se do situace, v jaké je například ve velkém obchodním domě. Vyučování na ně působí jako reklamní slogany, které poslouchá, procházeje jednotlivými obchodními odděleními.
Může tak vypadat škola? Může, samozřejmě. Na cestě tímto obchodním domem potkává známé, někteří jsou mu příjemní, jiní ne, a on podle toho reaguje. Stejně tak se chová v jednotlivých odděleních podle druhu zboží, které ho zajímá. Odlišná je situace pouze v okamžiku placení, tam je určena cena - známka jemu - někdo dostane levněji, někdo dráž, podle toho, jak si ve kterém oddělení vybral.
NEBO
Mikrosystém, před kterým stojí dospělý, v té chvíli náhodou učitel, který má oproti dítěti jednu jedinou výhodu, že je na tomto světě déle, a proto může hovořit o některých věcech zasvěceněji než dítě.
Je třeba do tohoto systému vstoupit. Lze dvojím způsobem - poučováním, tvrdým seznamováním exkurzního typu nebo společným objevováním, co je zde vlastně k vidění? Do školy lze chodit a odcházet z ní s tím, že potom bude dětství tak, jak má vypadat, nebo lze do školy chodit s tím, že to je dětství.
Platon : “Ať je veden po cestě, která voní...”
JiddiKrishnamurti “Porozumění sobě samému je mnohem důležitější než sbírání informací a jejich skladování ve formě vědomostí. Vnitřní vždy překonává vnější....”
"Jakmile srovnáme A s B, přičemž B je chytrý, bystrý a průbojný, pak samo naše srovnání ničí A, který je třeba jen mladší. Zkáza je v soutěžení, nápodobě a přizpůsobování se vzorům, které zavedl B. Pěstujeme tak rozpor, žárlivost, úzkost a dokonce i strach A .To všechno se stává prostředím, ve kterém žije A po zbytek svého života."
Je těžké, aby známka byla spravedlivá.
Známka začne mít smysl teprve tehdy, když osloví dítě,
když jí dítě rozumí a známka jej pozitivně motivuje.
Není dobré být brzy trojkařem, být průměrný, nebýt nikdy první.
Jak těžké pro dětskou duši je být poslední.
Jak není úplně dobré být třeba druhý.
Proto jich je v naší škole velmi málo, a jsou jen proto, že musí být.
Vstoupil jsi - pozdrav Odcházíš - rozluč se Chceš-li - řekni prosím Dostaneš-li - řekni děkuji Používej i ostatní kouzelná slova, která k sobě lidi přibližují. Nikoho nebij - jen slaboši a zbabělci si musí dokazovat svoji sílu. Nenič - každá věc, která posloužila tobě, může posloužit i druhému. Netrap se - všechny dveře jsou zde otevřené, proto se přijď rozdělit o každou radost i bolest. Mluv pravdu - lež a pomluva mezi slušné lidi nepatří. Važ si sám sebe - v životě je důležité znát svoji cenu.
1. Informované
Jsme školou, která zavazuje rodiče k pětileté účasti. Zvláště v prvním až třetím ročníku je náš program odlišný. Naše zkušenosti nás dovedly k jinak postavenému programu v tom, co kdy a jak učit. Naše děti jsou zcela prostupné na vyšší stupeň základní školy, případně gymnázium po celých pěti letech v naší škole.
2. Objektivní
Je dobré se podívat na svá vlastní vysvědčení. Zamyslet se nad tím, zda nesvádíme na jakousi svobodnou výchovu malou schopnost zvládnout své dítě. Vychovali jsme člověka, který slušné chování používá jako samozřejmost?
Zdraví bez pobízení, umí poděkovat, unese zápornou odpověď na slovo chci a naopak.
NEUMOŽŇUJEME MU DÍVAT SE NA NESMYSLNÉ PROGRAMY TV, což jsou téměř všechny.
NENAHRAZUJEME PSYCHOMOTORICKÝ A DUŠEVNÍ ROZVOJ A KOMUNIKACI NÁHRADNÍM RODIČEM „POČÍTAČ“.
Naučili jsme své dítě dodržovat jakýsi standardní režim?
Pomohli jsme mu do role školáka?
Nezatěžujeme jeho periferní vnímání rodinnými konflikty, nepomlouváme před ním dospělé, ke kterým se později chováme servilně. Nekritizujeme před ním věci, kterým nerozumí … .
Dítě vnímá vše a umí vše využít...